V této sekci najdete spostu užitečných tréninkových pomůcek pro zlepšení koordinace, síly, rychlosti, odrazu, senzomotoriky....
Pohybové dovednosti jsou definovány jako učením získané předpoklady správně, rychle a účelně řešit určité pohybové úkoly. V podstatě jakýkoliv naučený pohyb můžeme chápat jako pohybovou dovednost.
Úroveň pohybových schopností závisí na vrozených vlohách a dlouhodobé působení prostředí a pohybových prostředků.
Pohybové schopnosti jsou relativně samostatný soubor vnitřních předpokladů člověka na vykonávání pohybové činnosti. Samostatná pohybová činnost je potom jedním z výsledků realizace předpokladů, resp. Konkrétním projevem pohybových schopností. Pohybové schopnosti patří k základním okruhům teorie i praxe sportovního tréninku. Definují se jako samostatné soubory vnitřních předpokladů lidského organismu k pohybové činnosti a v ní se pohybující.
Pohybové činnosti mají genetický základ. Člověk má možnost dosáhnout určité úrovně, potencionality výkonu, jedná se o míru, kterou můžeme překonat např. bez anabolik. Z genetického hlediska je síla nadřazena rychlosti, vytrvalosti a obratnosti. Ve sportovní přípravě rozhoduje o efektivnosti rozvoje pohybových schopností výběr tréninkových prostředků, metod a forem, dále frekvence, charakter a velikost uplatněných tréninkových zatížení s přihlédnutím na věk, pohlaví a úrovně trénovanosti.
Koordinační schopnosti se obvykle charakterizují jako schopnost řešit rychle a účelně pohybové úkoly různého stupně složitosti, někdy se sem zařazuje i schopnost učit se novým pohybům. Koordinační schopnosti jsou podmíněny funkcemi a procesy pohybové koordinace, jsou spjaty především s řízením a regulaci pohybové činnosti. Již od dětství je nutné věnovat se systematicky rozvoji obratnostních schopností. Zásoba pohybových zkušeností získaných v tomto věku zajišťuje určitou úroveň obratnosti a dává základ ke zvládnutí i nejsložitějších sportovních dovedností.
Pro rozvoj a zvládnutí koordinace je zcela zásadní činnosti centrální nervové sosutavy, která řídí a organizuje oblasti důležité pro konkrétní pohyb.
Jsou jednou z forem projevu rychlostních schopností. Frekvenční rychlost charakterizuje snaha o vykonání co nevětšího počtu pohybových cyklů za určitý čas. Její úroveň je důležitým předpokladem rychlosti lokomocie.
Vykonávání pohybových činností vyšší frekvencí nám umožňuje vytvářet jakousi “koordinační rezervu“ ve zlehčených podmínkách ( cvičení s koordinačním žebříkem, kruhy… ) a postupně ji transformovat do specifických podmínek daného sportu. Např. vypíchnutí míče, předskočení, vyražení, utajená rychlá přihrávka, změny tempa běhu a hlavně zvýšení maximální rychlosti a frekvence kroků. Efektivnost tréninku můžeme dosáhnout výběrem správných cvičení, pomůcek, a změnami podmínek vykonávaných cvičení. Frekvenční schopnosti patří mezi geneticky nejvíce podmíněné schopnosti, proto existují pouze omezené možnosti jejich rozvoje. Napříč tomu můžeme jejich kvalitu pozitivně ovlivnit dlouhodobým záměrným působením. Nejvhodnější období rozvoje frekvenčních schopností jsou mezi 6-12 rokem.
Explozivní (výbušná) síla – projev síly s maximálním zrychlením, což je charakteristické například pro tak zvaná rychlostně silová cvičení (disciplíny):
Sporty např. Házená, kde se uplatňují rychlostně silová cvičení. Především střelba na branku vyžaduje velkou pohyblivost ramenního kloubu, značnou sílu dominantní končetiny (především výbušnou sílu). Ramenní kloub je namáhán po celou dobu zápasu, při přihrávkách i v obranné činnosti. Při střelbě se zapojují i další svaly trupu, svaly paží, prsní svaly a zádové svaly.
Schopnost využití svalové síly k rychlému pohybu se nazývá výbušnost. Je rozvíjena při takových cvičeních, kdy se hráč snaží o maximální zrychlení pohybu.
Explozivní síla je podmíněna genetickými dispozicemi. Jedinci s těmito dispozicemi mají větší naději na úspěch v disciplínách vyžadujících její vysokou úroveň. Nemusí však úspěchu dosáhnout. Záleží totiž na způsobu, jak se naučí využívat sílu, kterou ve svalech disponují, ve prospěch daného sportu. Rozvoj výbušné síly musí být tedy vždy spojen s nácvikem způsobu jejího uplatnění. Speciální výbušná síla je ve sportu výsledkem optimálního rozložení kapacity svalového úsilí po dráze pohybu (v házené je to hlavně střelba). Je velmi důležité najít optimální rozložení úsilí, které je podmíněno odpovídajícími funkcemi nervového systému.
Výbušnost je tedy výrazem neuromotorické specifičnosti koordinace činnosti nervosvalového systému.